Cesta domů
Cesta domů
V sobotu dne 24. února se naše rodina rozhodla zajet si pro toho svého. Mamka s námi nemohla jet kvůli malířům v práci a tak sme se vydali na cestu jen já, Lucka a táta. Cesta na druhou stranu republiky byla sice dlouhá, ale zato velice příjemná. Všichni jsme se už viděli jak si odvážíme toho našeho domů. První zastávka byla velice pěkná. Chovatel nás přivítal mile a hned nám šel ukázat štěňata. Smutná zpráva byla, že zbyly jen fenky. Jenže byly tak nádherný, ale ovládli jsme se a rozjeli se na druhou zastávku. Tam jsme byli trochu zklamáni, protože to byl chovatelčin první vrh a bylo vidět, že s tím nemá moc zkušeností. Pustila nás k teprv 3 týdenním štěňatům, která na sobě měla bílé skvrnky na pacičkách a taky na hrudi. Maminka byla sice pěkná, ale tatínek měl pár skvrnek. Odsud jsme odjížděli s dost smýšenými pocity. Na třetí zastávku jsme se těšili nejvíce. Pokud bychom si štěňátko vybrali mohli jsme si ho rovnou odvést. Chovatelská stanice z Chejlavsých lesů byla také hotel pro zvířátka a klinika. Hned jak jsme je uviděli bylo nám jasné, že si jednoho odvezeme. Všichni jsme se zhodli na jednom. Benjamin. Byl nádherný. Stále nám rozvazoval tkaničky, kočku kousal do ocásku, který ho škádlil.
Dlouho jsme to neprotahovali a uz jsme si Bena odváželi domů. Tam na něj čekal náš 6 letý pejsek Lesan. Hned jak jsme přijeli, nemilosrdně jsme Benovi vyhradili prostor v domě. Ale večer už s námi spal v posteli...