Ben popisuje...
Moje první procházka. A na vodítku
Poprvé jsem v Útěchově opustil zahradu. Dali mi na krk obojek a vodítko. No problem. Panička za mnou běhala jak divá, takže jsem řádil po poli zcela svobodně. Vůbec jsem nečůral. Na to mám zahradu. Venku musím objevovat svět a na nějaký to čůraní nebyl prostě čas. A když už jsem u toho objevobaní... Lesan má taky vodítko..koženy.. musím na něj neustále utočit. Zvolil jsem si ho jako uhlavního nepřitele.. tedy jen co se týče procházek, protože doma mám spoustu jiných věcí, na které je třeba útočit například kdejaka hadra...
Co mam rad (a nemluvim o jidle..)
Jídlo mám samozřejmě rád jenže tento článek věnuji věcem, se kterými si rád hraju. Mám hračky jako pískacího ježka a cinkající činku, ale to není všechno. Mám rád nábytek a koberce..a taky na ně rád čůrám...tedy jak na které, protože perské koberce jsou na kousani, ale koberec v dětském pokojičku je na čurani..udělal jsem krásnou loužičku přímo na obrázek školy..a taky mám rád kalhoty. I na lidech..lidi mám rád. Koušu je do zad, ruk, rukávů, noh, nohavic a rád okusuju palce..strašně to panicky lechtá..jo a miluju pet lahve..zahrada je raj..pro me i pro Lesanka. jsme tam spolu, pěkné počasí, já si běhám sem a tam a on se vyhříva na sluníčku. Taky sem prišel na to že se dá vytrhávat tráva..a listy od jahod..
Co jsem se naučil od té doby co jsem v nové rodině..(v bodech)
1.zvyknul jsem si na vodítko
2.mam psího kamaráda a vim co si k němu můžu dovolit a co ne
3.vydržím být doma bez páníčku, jen s Lesánkem